Představuje se 6.C!

Přečtěte si, jak jsme se měli na adaptačním kurzu, všechny podrobnější informace a fotografie si můžete zobrazit po otevření článku.

Dobrý den, jsme 6.C, budoucí sportovní naděje této školy. Nabízíme vám aktuální zpravodajství z naší třídy:

Poté, co jsme se v prvních dnech školy seznámili mezi sebou i se svými učiteli, jsme si sbalili kufry, tašky (někteří jen malý batůžek) a vyrazili na čtyřdenní „adapťák“, jehož smyslem bylo pomocí různých her a aktivit vytvořit z naší třídy fajn kolektiv, který bude dobře spolupracovat, pomáhat si, komunikovat a důvěřovat si.

Sraz u školy byl v pondělí 9.9.2013 v 8 hodin, předpokládaný příjezd k hotelu Alfonska v 8:30. Cesta školním autem nám rychle uběhla. Stačili jsme si všimnout, že projíždíme Hořejším Vrchlabím a Mrklovem, když tu se před námi objevila chata Alfonska. Obývali jsme její druhé patro a zabydleli se v pokojích po třech až pěti lůžkách. Potěšilo nás, že v každém pokoji byla televize, koupelna a toaleta. Na jídlo jsme chodili do přízemí do jídelny. Vydával nám ho sám pan Šír – provozovatel hotelu, který je nejen skvělý kuchař, ale hlavně šprýmař. Snídaně byla v 8:00 formou švédského stolu, oběd ve 12:00, večeře v 18:00. Všem nám moc chutnalo, několikrát jsme si i přidali!

Nejlepší byl pro nás program. Hráli jsme spoustu her (např. brouky, formule, festival, sedací „Člověče nezlob se“ atd.) a všechny to moc bavilo. Bohužel nám moc nepřálo počasí. Skoro vždy, když jsme vyšli ven, začalo pršet. To nás ale neodradilo a vyrazili jsme i na výlet, kde paní učitelka ukázala svou odvahu, když se vydala k „perníkové chaloupce“.

Také jsme se seznámili s naším třídním maskotem: je to plyšový jezevčík, kterého jsme pojmenovali Pepík. Dnes ho máme ve třídě. Bude nám přinášet štěstí při písemkách i na závodech.

Poslední večer po setmění jsme šli ven se zavázanýma očima. Spojením rukou jsme vytvořili hada, kterého vedla paní učitelka. Pak jsme byli jeden po druhém uvedeni do obřadní síně 6.C, kde dal každý do posvátného kruhu svou svíčku. Tím jsme zakončili adaptační kurz a zároveň začali cestu 6.C.

Ráno jsme se nasnídali, sbalili si kufry a o půl jedenácté vyšli pěšky směrem ke škole. Cestou lesem jsme sbírali houby a plnili úkoly. U kapličky sv. Anny jsme se kochali krásným výhledem na Vrchlabí. Zde jsme také vymysleli náš třídní pokřik: „6.C, 6.C, doběhne až do konce!“ Pak už zbývalo jen seběhnout kopec a vyjít u školy, kde jsme se rozloučili.

Náš velký dík patří všem, kteří se nám na adaptačním kurzu věnovali: paní učitelce Čermákové a paní psycholožce Kulhánkové, které nám připravily skvělý program, naší třídní paní učitelce Vítové, paní zástupkyni Boháčové a panu učiteli Jordánkovi.

žáci a žákyně 6.C

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>